Cesta rodiny vytariánů na dovolenou do Alp

29.3.2019

Niki se blížily kulatiny a únorový výlet do CLC resort v Saalfeldenu poblíž Zell am See. Týdenní zimní výlet byl vysněným luxusem. Já na služební cesty jezdím relativně často, tak pro mě hotely nejsou vzácnost. Holky však byly naposledy v hotelu s bazénem před dvěma lety. Nutno podotknout, že Niki je nízkonákladová a v létě jsme byli pro změnu v kempu v Osoblaze pod stanem, takže se už na trochu luxusu pěti hvězdičkového hotelu těšila. No a s nejstarší desetiletou dcerou Vikčou se pak obzvlášť těšili na saunu. V hotelu Alpine center jsme měli zarezervovaný apartmán s kuchyňkou a normální ledničkou, což je pro nás stěžejní, a to vzhledem k Raw vegánskému způsobu stravování. Naše strava nám umožňuje aktivovat přirozené samoléčící schopnosti našich tělíček.

4 roky se stravujeme kombinací raw dělené stravy podpořené o čerstvé šťávy

Stojí za zmínku, že se s Niki 4 roky stravujeme kombinací raw dělené stravy podpořené o čerstvé šťávy v návaznosti na knihu R. Morseho Zázračná detoxikace a náramně si to užíváme. Né že bychom s Niki byli čistě vitariánští a čistě vegánští, občas si dáme na měkko uvařené vajíčko. Naše holky se dlouho stravovaly spíše makrobioticky. Podstatné je, že nám strava pomáhá udražovat tělíčka v dobré kondici.

U mě až na drsnější kúži na rukou a zarudnutí kolem očí vymizely příznaky lupénky a Niki už nemá jarní alergické ataky a zcela se jí ztratil atopický exém. Navíc jsme se přestali bát nachlazení a chřipek. Ty mají mnohem jemnější průběh a nevyžadují obvyklé návštěvy u lékařů, popř. antibiotika. K uzdravování stačí změna režimu na domácí klidový. Nu, ale zpátky k odjezdu na dovolenou.

Seznam potravin a pomůcek vitariána

Asi si dokážete představit co takové rodinné dovolené předchází. Jeli jsme autem a kromě zimních věcí balíme ještě zásadní potřeby pro naše stravování. Takže mezi položkami, které nemohou chybět jsou:

• oříšky a semínka,
• bio olivový olej z Kréty,
• dvě krabičky dobře naklíčených luštěnin,
• semínkové sušenky,
• ruční mixér a sítko na přípravu makového mléka,
• škrabka na zeleninu,
• loupadlo a ruční odšťavňovač na citrusy,
• prkénko a nůž,
• Ikea servis - pohárky, misky a talířky,
• sušené ovoce,
• samožitný chleba pro holky (jak domácí, tak z Globusu),
• raw tyčinky - bombusky,
• instantní kaše rýžová a jáhlová,
• ovesné vločky,
• nepražené kakao z Troubelic,
• přepravka jablek z nestříkaného místního zdroje,
• velká přepravka bio grepů z Kréty.

Před odjezdem jsme zvažovali jestli grepy vzít sebou nebo ne. Přece jen i v Alpách mají obchody, a ceny u nás se již zásadně nelíší od cen v Rakousku. No a vzhledem k půjčenému autoboxu jsme ještě měli místo, tak jsme je vzali. To jsme ještě nevěděli, jak zásadní roli v našem zimní příběhu grepy sehrají.

Co do auta na cestu

Pro upřesnění ještě uvádím, že do výčtu se hodí uvézt přípravu jídla na celý den do auta, neboť na benzince prodávané bagety a podobné fast foody prostě nejíme, takže jsme ještě připravovali následující:

• ledový sálat s klíčky pro mě a Niki,
• načištěnou a naporcovanou zeleninu v krabičkách (mrkev, okurka a kedluben),
• umyté jabka a hrušky,
• loupané a naporcované pomeranče v krabičce,
• čerstvou naředěnou grepovou šťávu,
• raw makové mléko a kakao,
• vejce veřená na tvrdo,
• holkám krabičky chleba se zeleninkou,
• bavlněnou plínu pro naše nejmenší (využití od utěrky po stínidlo do oken),
• hodí se i lžíce a vidlička (ty jsme zapoměli).

Kde jsou živočišné bílkoviny?

Možná jste v seznamu nenašli výrobky z masa a mléka, ale u nás byste je hledali marně. Maso a kravské mléko silně zahleňují, a tím pádem zintenzivňují příznaky kožních chorob a nachalzení), takže součástí našeho jídelníčku téměř nejsou. A to od té doby co jsme se před 4 roky v knize R. Morseho Zázračná detoxikace dozvěděli, že lze sestavit vyváženou stravu na základě ovoce, zeleniny, ořechů, semínek doplněné o ovoconé a zeleninové šťávy. Předtím jsme totiž žili pod vlivem dogma, že bez živočišných bílkovin se naše tělo neobejde. Naopak, tělu je bez živočišných bílkovin lehčeji.

Před cestou

Asi vidíte, že logistika výletu je trochu náročnější a kromě obligátních pomůcek na zimní radovánky, oblečení, bot, plavek, dětských potřebností a hygieny připravujeme věcí trochu víc. Hlavní tíha příprav pak leží na Niki, a ta měla ještě v pátek do večera konzultace jako fyzioterapeut ve Vivo Barefoot concept store v Ostravě. Bylo tedy nutno připravit si věci s předstihem.

Jakožto pětičlená rodina máme na sbalení celkem dost věcí, a obvykle to pro nás bývá velmi zátěžové. Ještě, že už deset let pracujeme na domácích vztazích. To nám pomáhá situace zvládat s větším nadhledem a se zaměřením na zpracování emocí, hledání řešení a nehledání viníků. Vývoj konfliktů silně závisí na způsobu komunikace. Jde o to, jak oprávněné požadavky předat efektivně, tak aby komunikace vedla ke společnému řešení a nevedla k potřebě bránit se nebo útočit. Velmi nám pomohl přístup Respektovat a být respektován manželů Kopřivových . Tento přístup se snažíme dlouhodobě zakomponovat do života a principy partnerské komunikace oživovat na Klubu R+R.

Napětí při balení a přípravách

Nejeli jsme na výlet poprvé takže jsme si pár situací, kdy by si holky hráli a my s Niki kmitali už zažili. Máme tedy s Viki a Elkou (staršími dcerami) dohody a svoje věci si připravují do zavazadel a batůžku sami. Letos si dokonce své vysněné zavazadlo nabalila i dva a tři čtvtě roku stará Julka. A to je pro nás velká pomoc.

I tak je období před cestou hektické a stresující. Člověk má v podvědomí následující otázky: ať máme vše co potřebujeme, aby se nám to vlezlo do auta, jak to v rámci možností v klidu připravit. Myšlenek na vyslechnutí dětí a hrání si s nimi moc není, a vztahy pak trpí..

Často jsou tyhle předodjezdové situace důvodem k rozepři mezi mnou a Niki, a to protože já ještě často chci zoufale dokončit pracovní věci nebo nainstalovat něco do počítače. O tom samozřejmě Nika dopředu neví, nepočítá s tím a já nejsem doma k ruce jako podpora při balení. To je pak na Niki těžké sousto. Cítí se na to sama, atmosféra houstne a Niki je přetížená a vybuchuje.

Vikčini plyšáci a Elčino: "Kdy už pojedeme?"

Letos nás například dostalo to, že by si Vikča chtěla brát s sebou všechny svoje plyšáky. Má jich v posteli asi osm nebo deset, no a naše auto Focus Kombi není nafukovací. Už tak je to minimální velikost auta pro pěti člennou rodinu. Chvilku nám pak trvá než si uvědomíme, že máme dohodu o balení, a s tím máme příjmout i to, že se dcera rozhodla co si vezme. Pokud má co potřebuje na sebe a vleze se do zavazadlového prostoru, který má vyhrazený, tak bychom do toho neměli zasahovat. Zatím však tyhle hranice nemáme jasně a společně nastaveny a vznikají konflikty.

Do předodjezdové atmosféry se letos přidala i Elčina netrpělivost. Svůj batůžek a zavazadlo měla zbaleno. Byla ráno oblečená a najedená a netrpělivě chodila a ptala se, kdy už pojedeme. No, moc se těšila.

Tentokrát se nám povedly přípravy bez výbuchu, i když jsem byl myšlenkama u kurzu Podnikání z Pláže a přípravy navigace do mobilů a staré, ale dobré GPeSky TomTom. Navíc nám smrděla domácí čistička, tak jsem ještě ráno před odjezdem asi 45 minut pracoval na jejím čištění.

Konečně jsme vyjeli

No, každopádně jsme v soboutu o cca. deváté vyjeli (pouze o dvě hodiny později oproti plánu). Cesta u nás probíhala jako obvykle poměrně v klidu, starší holky bývají trpělivé. Přece jen už něco ujeli. Nejdelší cestou autem u nás bylo 1500 mil v USA z Oklahomy na Floridu v roce 2014. Trochu náročnější to mají teď s nejmladší Julkou, která takovou trpělivost ještě nemá. Udržet ji zapásánu v levé sedačce je pro prostřední Elku někdy náročné. Navíc jsme nedávno zjistili, že Julka v autě zvrací a zvracela odpoledne i na této cestě. Zde se nám hodila univerzální bavlněná plýna.